Šimkovy sady | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 |
Při svém vzniku v roce 1933 to byly Herrmannovy sady, od roku 1945 pak sady Pionýrů neboli Pionýrky. Nejrozsáhlejší královéhradecký park má rozlohu 18 ha a jeho návrh zpracoval J. Gočár v roce 1925. Je v anglickém stylu doplněný umělými jezírky. Jižní hranici tvoří pozůstatek pevnostních šancí. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Parková úprava byla od počátku koncipována jako anglický park s rozvolněnými cestičkami a skrumážemi (shluky) stromů stejných druhů borovic, smrků, vrb apod. Nerovnosti šancí někdejší pevnostní stavby byly ponechány a vznikly na nich nové vycházkové trasy s keříkovými zákoutími a lavičkami. Jak svědčí dochované fotografie v Gočárově fondu, park byl kompletně nově osazován takřka na zelené louce. První lávka byla zbudována ihned při výkopu rybníka, který proběhl v letech 1934–1935. „Podle dosavadního postupu zemních prací, prováděných jako práce nouzové v nových sadech u Piletického potoka, možno souditi, že výkop projektovaného rybníka bude do jara ukončen. Značná část dalších ploch bude navážkou tak regulována, že ji bude možno oseti trávou, osazovati stromovím a keři”. Nové sady začnou býti navštěvovány obecenstvem. Pro přechod obecenstva procházejícího z levé hráze Piletického potoka novými sady do Bienenbergovy ulice bylo by záhodno provésti lávku projektovanou přes zúžené místo rybníka blízko mohylovitého kopce,” psala městská technická kancelář v lednu roku 1935. Lávka, kterou kancelář v prosinci roku 1934 navrhla, byla zhotovena z městského dříví, které si vyžádala ještě v lednu 1935. Druhá lávka v západní části jezírka byla zhotovena v letech 1939–1940 místním tesařským mistrem Karlem Škaloudem. Mezi lety 1935–1939 vznikla na jižním břehu jezírka ještě přízemní dřevostavba, která sloužila jako klubovna skautského oddílu. Autorem mohl být královéhradecký stavitel František Komárek, který byl nadšený podporovatel místního skautingu a v roce 1934 zbudoval dřevěné hlavní sídlo Skautu na břehu Orlice. Piletický potok dělil toto území až do roku 1957, kdy bylo přeloženo jeho koryto severněji od města.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
