Zapomenuté město pod dálnicí.

Převratný archeologický objev z mladší doby železné představuje Muzeum východních Čech
v Hradci Králové. Jedná se o nálezy učiněné v těsné blízkosti krajského města v letech 2023 až 2025
v souvislosti se stavbou dálnice D35. Mezi Plotišti nad Labem a Sadovou bylo objeveno rozsáhlé sídliště, v dnešní terminologii je možné jej označit jako město.

Velmi specifickým exponátem výstavy je například střep s podobiznou koně. Jde o jedno z jeho nejzdařilejších vyobrazení z mladší doby železné. Rozdělení pravěku.

Kůň dříve v Hradci než v Pardubicích.

„Nejedná se však o regulérní výzdobu, ale o jakési graffiti. Koňský motiv byl do povrchu nádoby či střepu vyryt až dodatečně po výpalu. Autorem tedy nemusel být hrnčíř, ale jiná osoba,” uvedla mluvčí muzea Lucie Peterková. S trochou nadsázky poznamenala, že Hradec Králové má svého koně mnohem dříve, než získaly koně do znaku sousední Pardubice, kde je odvozují od erbu pánů
z Pardubic, což je záležitost až 12.století.

Je zcela jisté, že objev tohoto mocenského centra z mladší doby železné, které se označuje podle naleziště ve švýcarském La Tène také jako doba laténská, mění pohled na naše dějiny v období před prvními písemnými záznamy.

Nálezy zde dokládají existenci neočekávaně rozsáhlé a významné sídelní aglomerace
s centrálními funkcemi. Vzkvétala od konce
3. století do začátku 1. století před naším letopočtem a zabírala plochu zhruba třicet hektarů. Počet obyvatel tohoto města je obtížné určit, ale odhadem tu žilo až tisíc lidí. Což byla na tu dobu rozsáhlá městská aglomerace.

„Dosud se žáci a studenti v dějepisu učí, že na našem území nebyl starověk. Že středověká éra přímo navazuje na starověk. Neměli jsme totiž doklady o státních útvarech či městských aglomeracích. Toto tvrzení výzkum do značné míry vyvrací,” vysvětlil ředitel muzea Petr Grulich.

Využili jsme také profesionální zapojení detektorářů, kteří objevili např. nálezy mnoha mincí.

I když vědci stojí teprve na počátku hlubšího bádání, už nyní se tato expozice pyšní řadou nej. „Vystavena je pestrá kolekce laténských mincí nebo nejčastější ztrátové předměty, které lidé zanechali nebo
o ně přišli před více než 2100 lety,” upozornila Lucie Peterková.

K vidění jsou i virtuální modely terénních situací v podobě studní
s výdřevou (obecně dřevěné vyztužení stěn
studny, které brání sesouvání zeminy). Dále pak soubor železných předmětů z doby laténské objevený i díky dobrovolných spolupracovníků s detektory kovů.

„Jednalo se v podstatě o profesionální zapojení detektorářů do archeologického výzkumu velkého rozsahu. Práce trvaly v kuse neuvěřitelných deset měsíců,” uvedl archeolog Matouš Holas.

Výzkum na trase 7,5 kilometru se uskutečnil od listopadu 2023 do června 2025 a podílely se na něm Univerzita Hradec Králové, Muzeum východních Čech, Archaia Brno, stavební firmy Eurovia a Smola HK. Archeologové při něm objevili rozsáhlou polykulturní lokalitu, kde zachytili více než 5500 archeologických situací.

„Lokalita hrála roli v oblasti specializované produkce keramiky. Vypovídá o tom nejen velké množství odpadu z výroby, ale zejména nálezy deseti hrnčířských pecí. To je zatím v Čechách největší počet takových zařízení zachycených v rámci jednoho sídliště,” sdělil

archeolog Tomáš Mangel.

Neznámé město také razilo vlastní mince. Ukázka razidla.

Výstava bude v malém lapidáriu Muzea východních Čech
v Hradci Králové k vidění do 1. března 2026.



Foto 11.2025 © Jaromír Jirásek

:: Aktualizace 01.12.2025 :: 12.09.2008 MUDr. Jitka Vinšová ::